Zahrada na chalupě po mamince se stala pro manžele kvetoucím rájem na zem - iDNES.cz (2024)

„Pøed tìmi tøiceti lety byla tato zahrada plná starých vzrostlých ovocných stromù a záhony byly vesmìs užitkové, sloužily pro potøebu domácnosti a pro potøebu drobného domácího zvíøectva. Byl to vlastnì jen svah, po kterém se špatnì chodilo a záhony se nelehce udržovaly,“ zavzpomínala paní Eva, která rodinnou chloubu pøihlásila do soutìže Nejkrásnìjší zahrada.

Svažité terén tak bylo nutné postupnì kousek po kousku upravovat a vystavìt podpùrné tarasy a schody. „Nejvyšší taras mìøí jeden a pùl metru a oddìluje vlastnì dvorek od zahrady. Bylo proto také nutné vystavìt mezi tarasem a døevníkem široké schody, aby se po nich dalo bezpeènì vstoupit do zahrady,“ popisuje ètenáøka postupné úpravy zahrady nepravidelného tvaru.

Dále jsme ze støechy døevníku manželé svedli dešovou vodu pro zalévání. A paní Eva zaèala nezávisle na úpravì terénu pomalu po jejím obvodu vysazovat okrasné døeviny a keøe. „Pozdìji zaèaly vznikat pod nimi záhony s trvalkami a pak i letnièkami,“ popisuje postupný vznik dnešní podoby zahrady.

Když maminka zemøela, dùm i zahrada èásteènì osiøely. „Nìkteré zeleninové záhony jsem proto zaèala pøemìòovat na okrasné – na chalupu jsme s manželem dojíždìli a døíve pìstovaná rajèata a další zeleninu nároènìjší na vodu už bez maminèiny každodenní péèe nešlo dál smysluplnì pìstovat. Nechala jsem jen ty základní jako je cibule, èesnek, jahody, keøíky rybízu a borùvek. Zùstaly i bylinky do polévek a omáèek,“ vypráví paní Eva.

Tak jako døíve je i dnes zahrada u jejich chalupy èlenitá a nìkolikaúrovòová, a nutno dodat, že i jedineèná. „Rozdìlená je podle nás na pøední dolní a horní, a pak ještì zadní dolní a horní – tak jsme si její jednotlivé èásti s manželem pojmenovali. Nìkteré stromy jsme vykáceli a na zadní dolní zahradì jsme si nechali postavit altánek se sezením a krbem,“ píše ètenáøka.

Na opaèné stranì zahrady stojí kašna a nìkolik lavièek roztroušených po zahradì, aby si majitelé mohli odpoèinout a užívat si rùzných pohledù na kvìtinky i jejich vùni, což jim pøináší obrovskou radost.

Nižší tarasy v zahradì jsou po letech již zarostlé kvìtinami nebo keøíky a již nejsou tak moc vidìt, staly se pøirozenou souèástí zahrady. A paní Evì dìlá souèasná podoba zahrady radost – sama si terasu, dvorek i zahradu navrhovala a vlastnoruènì postupnì vysazovala i veškeré stromy, keøe, trvalky, skalnièky i letnièky. Jen kromì staré tøešnì a dvou oøešákù. Osázela i nádoby suchomilnými netøesky a rozchodníky, které nepotøebují zálivku a zahradu u chalupy pøíjemnì doplòují.

„S nadšením pøijíždím na chaloupku a tìším se až se zase budu moci hrabat v hlínì a obdivovat nepøebernou krásu kvìtù a vùní i té nejmenší rostlinky,“ vyznává se ještì paní Eva a pøidává pozdrav pro všechny nadšené malé a velké zahrádkáøe.